22.9.2013

Návrat z Ria byl jako návrat po krásných prázdninách pod studenou sprchu. A to doslova. Nastaly dva týdny téměř mrazivé, ve dne v noci jsem na sobě nosila úplně všechny vrstvy, které vlastním, přímotop jel naplno a spotřeba medu, citrónu a zahřívadel na bázi cukrové třtiny (caña) v čaji dosáhla maxima. A lilo, lilo, lilo. Umrzla právě zrající pšenice. Dobytek uhynul na pastvinách uvězněný po kolena v ledové vodě. Život skoro ustal, všichni seděli doma a ani je nenapadlo vytáhnout paty. Všichni chrchlali, smrkali a divili se, že je zima (v zimě).

Podnikla jsem cestu do Oberá, hlavně domluvit se na nadcházející Fiestu imigrantů a taky zúčastnit se Her imigrantů v Parku národů, které každý rok zahajují festivalové dění. Her se účastní členové krajanských spolků a soutěží v disciplínách, které mají připomínat život prvních přistěhovalců: na jednom stanovišti se například běží slalom s kolem od vozu, na jiném se soutěží v řezání klád pilou dvoumužnou, jinde zdatný krajan veze přes překážky své dítě na tragaču, opodál zase se soutěží v mletí kukuřice na ručním kamenném mlýnku.

Hezké je to, ale viděla jsem to jen na fotkách, protože ten víkend na konci srpna jsem v Oberá málem umrzla a hry byly kvůli vydatnému lijáku a mrazu o týden odsunuty, až na neděli bezprostředně předcházející oné velké slávě. Všichni se modlili, aby se počasí umoudřilo. Asi se modlili všichni a opravdu hodně, protože to dobře dopadlo a teplota opravdu začala na začátku září prudce stoupat. Po dvou měsících stávkování učitelů, kdy nefungovaly veřejné školy a děcka měla své bonusové prázdniny, se i v Paraguayi vrátilo vše do běžných kolejí a já jsem se chystala na účast na největším krajanském festivalu v Argentině, možná prý snad i v celé Jižní Americe. Přes mail a facebook jsem ještě organizátorům dodávala informace o kroji, se kterým bude soutěžit česká královna krásy, kontrolovala jsem, zda chystané menu tradičních jídel má všechny háčky a čárky, kde má mít, chystala jsem si tradiční oděv, rozesílala pozvánky americkým krajanům a do médií. Fiesta je opravdu velkolepá akce. Směřuje k ní veškeré celoroční snažení Federace krajanských spolků. Pořádají se promo zájezdy, tzv. lanzamiento de la fiesta – do Buenos Aires, do Brazílie, do Paraguaye, jichž se účastní 1 nebo 2 autobusy spolkových královen a tanečníků ze souborů, aby někde na náměstí zamávali, zatančili, rozdali letáky, vyfotili se se starostou apod. a udělali tak festivalu reklamu. Vše je to v tisku, přenáší to televize. Letos jsme se těšili na 34. ročník festivalu.