Archiv pro rubriku: Norsko cestou svatého Olava

Dva dny jsme byli v Trondheimu a dva dny lilo a lilo, vždy jen s krátkými přestávkami na vydechnutí a duhu. Ohlásili jsme se v poutnické kanceláři a obdrželi glejt slavnostně potvrzující ukončení pouti a nálepku opravňující nás k volnému … Pokračování textu →

Den 25. sobota 18. 8., Skaun – Buvika, 15 km Do cíle zbývá trapných 38 kiláků. Kdybychom chtěli, jsme večer v Trondheimu. Ale my nechceme. Město je to pekelně drahé i na místní poměry a navíc je víkend a kvůli … Pokračování textu →

Den 23. čtvrtek 16. 8., Meldal – Svorkmo, 15 km Vždycky si vzpomenu na Čtyři dohody, v nichž se praví, že fígl je v tom, zachytit okamžik štěstí a roztáhnout ho na celý život. Já jsem skromné děvče, a tak … Pokračování textu →

Den 21. úterý 14. 8., Havertjøna hytte – Rennebu, 17 km Problém s rájem je ten, že když už jste jednou tam, vůbec se vám nechce ven. Tak ani nám se opustit srub Havertjøna u jezera Havertjøna vůbec nechtělo. Ráno … Pokračování textu →

Den 19. neděle 12. 8., řeka Vårstigåa – Granmo, 26 km Probouzí mě cinkání ovčích zvonců. Rozzipnu se mezi cáry mokrých mraků, co tu zbyly po nočním deštíku. Do toho se snaží vykulit oskar, ale převaluje se v té načechrané … Pokračování textu →

Den 17. pátek 10. 8., jezero Avsjøen, 0 km Probudila mě vůně kafe. Vypadalo to jako pokračování snu, ale byl to Kumpán se snídaní do postele. Rychle se balil mezi dvěma poryvy deště. Svítalo. Tak už je to tady. Mám … Pokračování textu →

Den 15. středa 8. 8., Volheim – Dovre, 14 km Spala jsem tam v tom křoví kolébaná šploucháním řeky skoro dvanáct hodin jak Plaváček. Žádný hukot aut jako včera v kempu v těsné blízkosti E6. Božský klid, jen šumění stromů … Pokračování textu →

Den 13. pondělí 6. 8. Skard – Varphaugen, 29 km Kde začít dnešní den? Byl to dobrý den, přes různé nepříjemnosti; byl to taky únavný den. Tak začnu třeba v kadibudce ve Skard hytte. Je vyrobená z rozpadlého seníku. Sedím … Pokračování textu →

Den 12. neděle 5. 8., Fåvang – Skard, 32 km Dvanáctý den v sedm třicet se dostavil pocit absolutního štěstí. Právě si to šlapu v mokré trávě kolem ohrady obehnané tradičním norským plotem, je chladné ráno po dešti a na … Pokračování textu →

Den 10. pátek 3. 8., Lillehammer – Øyer, 21 km Ráno jsem se probudila s překvapivou myšlenkou, že už vlastně třetí noc za sebou spím v posteli. Trochu jsem si hnula zádama, příliš měkká matrace mi neudělala moc dobrou službu. … Pokračování textu →