Archiv pro rubriku: Nový Zéland

Když se teď ohlížím zpátky na celé to své tříměsíční dobrodružství hlavou dolů, můj převažující pocit je VDĚČNOST. Že se to všechno povedlo. Že země, o které jsem snila od dětství, mě nezklamala. Že skutečnost tam někde na druhém konci … Pokračování textu →

Když se na přelomu 18. a 19. století v zátoce Severního ostrova, dnes známé jako Bay of Islands, začaly na obzoru vynořovat první plachty lodí bílých pirátů, trestanců, misionářů a osadníků, Maorové byli v klidu. Sami před staletími připluli na … Pokračování textu →

Stewart island je proslulý v mnoha směrech, přesto tu pro jeho odlehlost zavítá jen málo turistů. A to je dobře – odlehlost mu totiž svědčí. Díky izolovanosti od zbytku Nového Zélandu se zde podařilo značně eliminovat parazitní druhy živočichů, některé … Pokračování textu →

Ráno se probouzím do husté mlhy a naprostého ticha, celých 7 hodin lesem nepotkám ani živáčka, to až pak. Absolutní samota, hlavně duše. Monotónní míhání stromů, brodění kapradím, brodění mechem, brodění vlastním nitrem. Jen drobné mrholení, kapka občas skápne po … Pokračování textu →

Už zase někam šlapu. Kdo by to byl řekl! Je to do kopce a funím – je vedro. Ale pohání mě nečekaná energie. Za prvé to totiž vypadá, že je to už naposledy. Za druhé: loučím se s horami po … Pokračování textu →

Týden strávený ve Fjordlandu otevřel další nečekané horizonty té nádherné země, o níž jsem si myslela, že už mě po dvou měsících dohromady ničím nepřekvapí. Byla jsem zase u západního pobřeží, ale s nekonečnými plážemi severu dranými větrem a vlnami … Pokračování textu →

Možná jste si mysleli, že přeháním, když jsem část národního parku Aspiring nazvala rájem. Ale teď to mám úředně potvrzeno: totéž si mysleli i první bílí přistěhovalci, již se usadili kolem jezera Wakatipu a založili osadu Glenorchy (snad jim okolní … Pokračování textu →

Tak už je to tady. Co? Odpověď na tu nejčastější otázku. Pořád se mě ptali. Lidi v kempech, lidi v hutech, lidi na trecích, každý, koho jsem stopla: Kde se ti líbilo nejvíc? Řekni nejkrásnější místo na Zélandu. „Šmarijá, jak … Pokračování textu →

Když jsem byla někdy v kvintě na gymplu, mým doposud naprosto bezpečným světem otřásla událost. Kamarád ségřiného kluka se zabil při sestupu z Mt. Cooku. Byla jsem tehdy ještě malá a blbá, a tak si pamatuju, že mi nešlo na … Pokračování textu →

Wanaka je pro mě jedno z těch míst, o nichž už od prvního okamžiku víte, že tam patříte. Jako byste už tady někdy byli. Jako byste se vraceli domů. Je těžké to zasadit do slov. Skácel by věděl. Kopce porostlé … Pokračování textu →