Trampoty brněnské učitelky v Paraguayi: 41. Údolí Cochamó

20.1.2014

SAM_0586

SAM_0576

Za devatero horami a devatero řekami, za velkou louží, několika hraničními přechody, mezi sopkami a jezery, při ústí velkých slaných vod a ještě k tomu hlavou dolů, leží jedno údolí. To údolí je celé začarované, takže většina lidí o jeho existenci nemá ani tušení. Ví o něm jen dobré bytosti a nesmí o něm povědět nikomu, kdo by se tam nehodil. Mně o něm pověděli dva dobří holandští skřítkové, i když, pravda, trochu přerostlí. Do toho údolí vede jen jedna uzoučká pěšinka plná balvanů, rozvodněných potoků, popadaných kmenů, bláta a hlubokých bažin, aby se všichni, kdo se tam pokoušejí dostat se zlým úmyslem, utopili, vcucli, polámali nebo propadli až do Západního Německa.

SAM_0582Kdo překoná všechna nebezpečenství, přebrodí průzračné potoky, překročí bludný kámen a uhodne kouzelné slůvko, jež uvádí v chod převozníkův prám, tomu je dovoleno vstoupit a těšit se z darů boha Cochamó. Mrštní pstruzi a domácí chléb budou mu potravou, voda z četných pramenů ho osvěží, chaloupka z voňavých kmenů bude mu útočištěm v dobách, kdy bůh roní slzy smíchu. Může se přitisknout k hřející skále a cítit dech hory či vlát povětřím upevněn na tenkých, avšak pevných vlasech boha. Může plavat v hlubokých tůních vyhloubených desítkami vodopádů a kaskád na úpatí hor, může klouzat po kamenech a naslouchat hudbě zurčících pramínků. V noci se nad skály vyhoupne měsíc a na paloučcích mezi kravinci, ovčinci a kobylinci tancují brusinkové víly. Tisícileté cypřiše si šeptají tichou poštu o tom, že je ve vzduchu cítit déšť. Deštný prales se nadechne a celý pookřeje, mechy a kapradiny se natahují po vláze. Napijte se, rychle, aby odpoledne už slunko mohlo vysoušet vysoké stěny nedočkavým pavoukům. Orli hvízdají mezi trhajícími se mraky, vítr češe větve pomuchlaným stromům. Kouzelné údolní bytosti se radují: o něco více rozvodněných potoků, o něco více strhaných mostů, o něco hlouběji se zaboří každý, kdo by dnes chtěl rušit boha Cochamó v jeho klidu.

SAM_0619

To údolí se neopouští lehce, je potřeba najít velikou vnitřní sílu. Zpátečním prámem převozníka projde jen ten, kdo si v srdci odnáší naději na návrat. (A obzvláště vás to mrzí, když se kolem furt motají šikovní urostlí a ošlehaní horolezci a obzvláště jeden se speciálně roztomilým pyrenejským c, že byste ho poslouchali věčně!)

SAM_0605

lenkaplenka se představuje:

Lenka Rašková Jsem rodačka ze Štramberka, Valaška a horalka duší, vagabundka přesvědčením. Vystudovala jsem češtinu, španělštinu a estetiku na FF MU v Brně, kde od té doby žiji. Cestování po zemích španělského jazyka začalo již mým studentským pobytem v Santiagu de Compostela a postupem let se mi stalo životní vášní. Díky poutím do Santiaga jsem také zjistila, jak důležité je pro mě dělat v životě to, co mě nejvíce baví. A tak se pohybuji po planetě Zemi pěšky, poznávám její zapadlé kouty i sebe, potkávám zajímavé lidi nebo si užívám samoty, hodně čtu a zpívám a "všechno své si nosím s sebou". Kvůli touze poznat Latinskou Ameriku jsem dezertovala z pozice středoškolské učitelky a vydala se pracovat pro potomky českých vystěhovalců v Paraguayi a Argentině. Postupně jsem prochodila i další země Latinské Ameriky, Nový Zéland, Irsko, Norsko... a kdo ví, kde se to zastaví. Cestování se postupně stalo mou profesí. Pracuji jako průvodkyně ve Španělsku, Andoře, Latinské Americe, Irsku, Skotsku a Skandnávii. Pořádám cestovatelské besedy. Miluji vodu ve všech podobách, dobrou kávu, malbec, smradlavé sýry a chobotnice.
Příspěvek byl publikován v rubrice Chile, Latinská Amerika, Trampoty brněnské učitelky v Paraguayi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s