Trampoty brněnské učitelky v Paraguayi: 34. Valparaíso

12.1.2014

SAM_0834

Valparaíso neboli místně „Valpo“ zažilo svou největší slávu v době severoamerické zlaté horečky. Všechno, co mělo nohy, se plavilo z Evropy přes Mys Horn do Kalifornie, na Aljašku. A za lidmi putovalo zboží. A zpátky zlato. Potom taky měď a ledek. Jediná cesta vedla přes Valparaíso. Byl to jeden z největších přístavů světa. Jen si to představte. SAM_0843Třeba rok 1880. Tisíce lodí, lidí, kontejnery se zbožím. Nejvíc si namastili kapsu Angličané, vlastnící největší loďařské firmy. Smetánka z celé Jižní Ameriky i z Evropy si tu stavěla bulváry a na nich výstavní vily, obchody, hotely, restaurace. A zároveň úměrně s tím vším roste populace místního rybářského obyvatelstva. Je to změť národů a ras. Vyložené plechové kontejnery briskně použijí na stavbu svých obydlí. I za svůj pestrý kolorit vděčí Valpo loďařským barvám. A pak přišla rána za ranou. 1906 zemětřesení téměř srovnalo město se zemí. 1914 byl otevřen Panamský průplav. A v Evropě začala válka. Tyto události zasadily přístavu smrtelné rány, z nichž se už nevzpamatoval. Z kdysi kvetoucí metropole je dnes poněkud zchátralé a zasmrádlé město druhé kategorie (i když tu stále sídlí Kongres a jiné důležité státní instituce). Přesto si uchovalo svoje podivné kouzlo.

SAM_0810

SAM_0860Přes všechny ty podělané, špinavé, nevábné uličky, přes varování, kam není radno turistovi se vydati, aniž by riskoval přepadení, přes zašlou slávu mola s několika bárkami pro turisty přízračně se pohupujícími mezi odpadky na hladině, Valparaíso nezapře důstojné jádro. Procházejte se déle a narazíte na malebná zákoutí s ohromujícími výhledy na temně modrý oceán (jako je i Nerudův dům č. 2 La Sebastiana), s růžovými zahradami, s dřevěnými vilami v alpském stylu, s protestantskými kostely. Zamotejte se chvíli do některé s příkře stoupajících uliček, kde není radno nechávat auta postávat bez pořádné cihly za každým kolem (zase moje všetečná podvědomá myšlenka: „Jak tu proboha vyjedou v zimě?“ A zase ta nutná autokorekce: „OK, vím, jak to ale proboha dělají, když prší?“). SAM_0946Vyfuňte některé ze strmých rozpadajících se schodů pokreslených grafitti nebo „vemte“ jeden z výtahů neboli zubačkových lanovek na některý z městských kopců. Ocitnete se najednou ve Stínadlech. Možná je krásné být klukem vyrůstajícím na Cerro Mariposas. Nezapomeňte se svézt zeleným trolejbusem jakoby vypadlým ze staré pohlednice. Zajděte si do tržnice, proderte se mezi zelináři na ulici a nenechte se okrást, projděte všechny stánky, nasajte vůni ryb a koření, vemte do ruky hrst chilli papriček a svazek skořice, ochutnejte chirimoyu, paltu, mamón, mango a sandíu, podívejte se, jak se seká mačetou obrovská oranžová dýně a jak se mezi saláty a batáty vyvalují spokojené kočky. To všechno je Valparaíso.

SAM_0820

Když budete mít štěstí, narazíte na freetour městem na Američana Bena, který jednou přijel s batohem a už 3 roky neodjel. Huba mu jede, modré oči svítí a blonďaté vlasy kroutí. Vypadá jako námořník z bandy Johna Silvera. Dá vám ochutnat pisco, což ale není moc námořnický nápoj, spíš tlamolep pro slečny. Když budete mít ještě větší štěstí, jako Pája, potkáte na molu svou studentku z boskovického gymplu. A když budete mít největší štěstí, Valpo vám nakonec přiroste k srdci.

SAM_0909

SAM_0898

VALPARAÍSO, qué disparate eres, qué loco, puerto loco, qué cabeza con cerros, desgreñada, no acabas de peinarte, nunca tuviste tiempo de vestirte, siempre te sorprendió la vida…

„Valparaíso, co jsi to za špatný vtip, jaký šílený, bláznivý přístav, jaká to hlava plná kopců, rozcuchaná, ani se nedáš učesat, nikdy jsi nemělo čas se obléci, vždycky tě zaskočil život …“

Pablo Neruda

SAM_0889

lenkaplenka se představuje:

Lenka Rašková Jsem rodačka ze Štramberka, Valaška a horalka duší, vagabundka přesvědčením. Vystudovala jsem češtinu, španělštinu a estetiku na FF MU v Brně, kde od té doby žiji. Cestování po zemích španělského jazyka začalo již mým studentským pobytem v Santiagu de Compostela a postupem let se mi stalo životní vášní. Díky poutím do Santiaga jsem také zjistila, jak důležité je pro mě dělat v životě to, co mě nejvíce baví. A tak se pohybuji po planetě Zemi pěšky, poznávám její zapadlé kouty i sebe, potkávám zajímavé lidi nebo si užívám samoty, hodně čtu a zpívám a "všechno své si nosím s sebou". Kvůli touze poznat Latinskou Ameriku jsem dezertovala z pozice středoškolské učitelky a vydala se pracovat pro potomky českých vystěhovalců v Paraguayi a Argentině. Postupně jsem prochodila i další země Latinské Ameriky, Nový Zéland, Irsko, Norsko... a kdo ví, kde se to zastaví. Cestování se postupně stalo mou profesí. Pracuji jako průvodkyně ve Španělsku, Andoře, Latinské Americe, Irsku, Skotsku a Skandnávii. Pořádám cestovatelské besedy. Miluji vodu ve všech podobách, dobrou kávu, malbec, smradlavé sýry a chobotnice.
Příspěvek byl publikován v rubrice Chile, Latinská Amerika, Trampoty brněnské učitelky v Paraguayi. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s